V sobotu 10. září se uskutečnil další ročník orientačního pochodu Kralupská ťapka, pořádaného naší ZKO. A o orientaci tu skutečně šlo. Vždyť kde jinde by se vám stalo, aby někteří účastníci pochodu minuli kontrolní stanoviště a pak se k němu dobrých pár kilometrů vraceli z opačného směru?

Nicméně nakonec se všichni našli a užili si bezva den, i když bylo docela teplo. Trasa vedla z velké části podle řeky, takže psi měli možnost se zchladit ve vodě.

Na začátku akce - po již klasickém převážení psa v kolečku - si účastníci na prvním stanovišti u cvičiště ZKO vyzvedli mapku č. 1, z níž se měli dozvědět, kudy se vydat resp. kudy vede první čtvrtina trasy. Mělo to ovšem háček. Mapky byly v krabici umístěné u hromady hadrů, z níž čouhala lidská ruka. Ruka sice byla atrapa, jenže jí pohybovala naše kolegyně schovaná pod hadry (Terko, fakt Ti to v té paruce a s umělým pařátem ohromně slušelo) a s úspěchem strašila lidi i psy. Po takovém šoku to pochopitelně chtělo uvolnění, kterého se účastníkům akce dostalo na dalším stanovišti, kde si zaházeli šipkami na terč. Mimochodem, není nad to, když organizátoři těsně před vypuknutím akce zjistí, že mají nefunkční šipky, a ženou do krámu koupit novou sadu hrotů...

Na dalším stanovišti přivolávali psovodi své psy poté, co se pomocí převleku změnili v pěkné strašidlo. No, jen si to představte: čarodějnický klobouk, brýle připomínající tloušťkou skla obrácené popelníky a navrch prostěradlo - běželi byste k tomu? No, za párek nebo možná za dva asi ano, že?

A pak nastala ta zrada resp. nutnost se řídit mapkou. Trasa kopírovala tok řeky, což některým stejně nezabránilo v tom vydat se úplně jinudy pryč od řeky. Mapy přece člověka jenom zbytečně matou, no uznejte? Naprostá většina ale správně dorazila na další stanoviště ke Sfinze resp. Egyptskému pavilonu ve veltruském parku. Tam se účastníci podepisovali násadkovým perem namočeným do červeného inkoustu na pergamen. Ne nadarmo se tato část akce nazývala "Krev na rukou", většina po vyběhnutí z umělé jeskyně měla ruce jak po exkurzi na jatkách. A těch kaněk! Však se podívejte na pamětní listiny. To ovšem nebyla jediná nástraha, která na účastníky akce číhala. Aby se dostali k pergamenu, museli se svým psem sestoupit do jeskyně po schodech, z nichž se část ztrácela ve tmě. Protože jsme nechtěli, aby došlo k úrazu, zapůjčovali jsme každému baterku. Ta ovšem byla. Někteří si ji budou pamatovat hodně dlouho. Baterka byla válečného typu, takže bez baterií, zato na dynamo. Zkrátka, kdo si chtěl posvítit, musel zběsile mačkat a znovu uvolňovat rukojeť, jinak žárovička sotva blikala. A když se nesvítilo, byla uvnitř tma jak v pytli. Tedy, než se došlo k petrolejce, která svým světlem ozařovala pergamen k podepisování. Mimochodem, víte jaká je to radost, když se vám petrolej rozlije v kufru auta mezi naskládanými dekami? Jeden z organizátorů akce to ví naprosto přesně.... Na tomto stanovišti se poměrně dlouho čekalo, protože - málo platné  - rychle se podepsat násadkovým perem s inkoustem z kalamáře, kdo to dnes dokáže? Příště možná dáme k dispozici tablet s wifinou (-:) V neposlední řadě si přišel na své i pes, který musel resp. měl z jeskyně donést v tlamě na světlo boží libovolný ze tří předmětů. Když vlna účastníků akce opadla, byli organizátoři na tomto stanovišti natolik rozjetí, že pavilonem ochotně (a gratis!) provedli i skupinku důchodců, která se procházela veltruským parkem. Musíme uznat, že ta baterka relativně svítila jen do doby, než majitel dostal křeč do ruky. Pak už neosvítila ani prd, natož schod (-:)

Na dalším stanovišti se pro velký úspěch opakovalo házení, ale tentokrát ne šipkami, ale míčky na plechovky. Psi měli za úkol štěkat na povel. Kulisu jako bonus doplňovaly 4 svatby (bez pohřbu) na pozadí Pavilonu Přátel venkova a zahrad.

Po absolvování svatebního veselí se účastníci se svými psy přesunuli podle mapky ke kruhovému objezdu u veltruského kláštera, kde na dalším stanovišti museli rozpoznávat, z jakých materiálů jsou předkládané předměty. No a aby nebylo smutno, bylo třeba zazpívat nějakou veselou moravskou píseň, což si někteří zopakovali při závěrečném vyhlašování výsledků akce na cvičišti ZKO.

Akce se vydařila, nepršelo, sluníčko svítilo, dýdžej hrál na cvičišti rockové pecky, jedlo se, pilo se a šlo se domů. Kdo budete mít chuť a čas, přijďte příště zas!

Členové ZKO Kralupy nad Vltavou-Strachov

Výsledková listina:

Vítězové Kralupské ťapky 2016

 1.místo       Ivana Zemanová                     BELLA

  2.místo      Alice Hejdová                          TES

  3.místo      Drahuše Hruštičková               ALKA

  Kategorie: nejstarší pes   - Eva Křečková a pes TOSCA /ruský toy/

  Kategorie: nejmladší pes - Alice Hejdová a pes TES /královský pudl/

  Kategorie: nejvzdálenější účastník : Marie Šikýřová  se psem CORA -     Hradec Králové /strakáč/

  Kategorie: nejmladší účastníci:  Vendy a Valerie Rajovy    

  Čestná cena pro Evu Buksovou z Kralup nad Vltavou

  Výherci křížovky:  Tereza Sobotká - Chiquita

                               Ladislav Křeček - Kukie

                               Alena Jašková -   Daisy

Nejlepší zpěváci:   Vendy Rajová, Eva Křečková , Ilona Rajová a Jaroslav Kopecký alias Trol a  Rypouš

Nejlepší malíři:      Iveta Zmeškalová, Sandra Sůrová a Jaroslav Kopecký