Fotografie z akce najdete v rubrice fotoalbum - akce konané

a tady je kompletní výsledková listina.

Kralupská Ťapka z pohledu organizátora:

Letošní ročník Kralupské Ťapky byl bezpochyby rekordním, co se účasti týká, na soupisce bylo přes osmdesát psů! Trasa byla podobná loňské, jen o něco delší, s více úkoly a vedla opačným směrem. Úkoly nebyly těžké, snažili jsme se nejen prověřit souhru páníčka a psa, ale udělat to i trochu zábavnou a veselou formou. Někdy to vyšlo lépe někdy hůř, ale každopádně původní plán - pobavit se, snad vyšel.

Po přejímce, kde se naštěstí netvořily příliš dlouhé fronty, dostal každý pejsek na cestu mňamku nejen od nás (za ZKO), ale i od našeho hlavního sponzora této akce - firmy Husse. Páníček pak dostal také potřebnou výbavu (mapu, popis trasy, tabulku hodnocení a křížovku) a samozřejmě džusík a tatranku, a v 9.00 se většina přesunula na první stanoviště. Tam už se fronta udělala, ale byl to vlastně i trochu záměr, pozdržet jednotlivé "pochodníky", a roztrhat ten veliký počet účastníků, aby pak nešli všichni pohromadě. A pak už mohl každý vyrazit na trasu. Druhé stanoviště nebylo náročné, pán musel svého pejska dostat přes "pohyblivé" dlouhé prkno - lávku. A většině to šlo báječně. S kresbou čtverců jedním tahem už byl občas problém, ale všichni se snažili, a i to se samozřejmě cení. Třetí úkol bylo vlastně jednoduché odložení pejska a k tomu přiřadit deseti psím plemenům jejich zemi původu - víte třeba odkud pochází čivava? Ani tady nebyl žádný větší problém. Na čtvrtém stanovišti byla vyznačena na zemi dráha s malými překážkami a psovod musel bez doteku provést svého psa, aniž by hranici trasy někde překročili. Tady už bylo vidět, kdo si se svým psem "dobře rozumí" a nepotřebuje prakticky ani vodítko. A pak úkol záludný - psovod musel odhadnout délku svého vlastního psa. Kupodivu někdo se trefil prakticky přesně a někdy naopak byl rozdíl mezi odhadem a realitou až neuvěřitelných 20cm! Ani další úkol nebyl náročný, pán musel položit svého psa na deku a "táhnout ho" na určenou vzdálenost. Někteří psi si prostě lehli a nejspíš byli rádi, že mohou odpočívat, už měli holt pár kiláků za sebou a ti aktivnější prostě deku opustili poněkud v předstihu. Pak už psovodům stačilo jen uhádnout názvy plemen psů na fotkách a přiřadit jim správné štěňátko....vlastně nic složitého, snad jen holandský ovčák dělal trochu problémy, přece jen v naší zemi není tak často viděným plemenem. Další stanoviště bylo ve staré zřícenině a pokud psovodi došli až sem, museli si zde najít mapu, aby věděli, kam se vydat dál. Psi si tu naopak procvičili svoje čichové schopnosti, v pěti ponožkách byly nacpané nejrůznější věci, jen jedna obsahovala piškotky. A kupodivu - štěňátkům a mladším pejskům nedělalo žádný problém najít okamžitě tu správnou, naopak starší psi už asi piškoty neberou jako to pravé ořechové a klidně si vzali ponožku jinou....u sedmého stanoviště čekal na pejsky snadný úkol - přeskočit překážku, proběhnout tunělem a "ulovit" si kořist, v podobě plyšáka. A psovod dostal deset otázek z "kynologického světa" a vybrat správnou odpověď. Pak už se okruhem kolem Veltruského zámku všichni pomalu vraceli zpět ke cvičišti. Na osmém stanovišti museli psovodi se psy na vodítku a v ruce s tenisákem v naběračce podlézt dě poměrně nízké překážky. Zde byly vyloženě ve výhodě všichni, kdo jsou menší a drobnější postavy. Ale zase ne vždy udrželi svoje pejsky.....takže kdo ví? A zde taky dostali za úkol složit po cestě do cíle jednoducho básničku, která by obsahovala název jejich vlastního plemene. A že to všem šlo znamenitě, posuďte sami. Některé básničky byly prostě dokonalé! Další zastávka už poměrně vysílených dvojic byla snazší - zdolat pět překážek z agility drah pro pejsky a složit puzzle pro páníčky....většina zvládla naprosto s přehledem. Předposlední stanoviště bylo už spíš odpočinkové - tedy z pohledu dvounohých účastníků. Ti čtyřnozí byli zapřaženi do nákladních aut (velikost auta odpovídala velikosti plemene) a "táhli" náklad - plyšáka na určitou vzdálenost. Pro psovody už jen jednoduchá otázka - druh stromů v aleji zámeckého parku, kde ještě před chvíli procházeli. A pak už hurá na cvičák do posledního - zdánlivě jednoduchého úkolu. Psi museli prolézt - proskočit - jakkoli zdolat průlez kruhem (agility). To s pomocí nebo bez zvládl každý pejsek. Pak musel stejný kruh zdolat páníček - a zde musím dodat se všichni okolostojící opravdu mohli pobavit. To, co se na první pohled jevilo jako banální, nebylo vůbec snadné, ale všichni ti, kdo tu byli projevili naprosto sportovního ducha a neohroženě se vrhali do kruhu, ať střemhlav - a do kotoulu, nebo pozadu.....pozice úžasné, koukněte na fotky.....

Pak už si všichni mohli dát báječný guláš, řízek, langoše....prostě výběr byl veliký, ale jak docházeli další a další unavení pochodníci, samozřejmě se nabídka zmenšovala....Když dorazili i poslední týmy, rychle se sčítalo, vybírala se nejlepší básnička.....řadilo se a pak už proběhlo samo vyhlášení. Původně plánovaný čas - pět hodin na trasu se poněkud protáhl. Ale bylo to nutné. Na jednotlivých stanovištích se bohužel občas vytvářely fronty a logicky se pak vše o trochu posouvalo. Aspoň poučení pro příště!

Chtěla bych tímto moc poděkovat všem, kteří pomáhali ať na stanovištích nebo přímo na cvičišti. Práce to bylo moc a moc a bez všech těch fajn lidí, ochotných ráno v sobotu vstát  brzy a čekat pak celý den na stanovišti, by se Ťapka ani jiná akce nikdy nemohla konat. Ti, kdo doma vařili, pekli,...by si zasloužili přinejmenším "řád zlaté vařečky" a všichni ti ostatní - nenápadní a neviditelní - kdo chystali ceny, tombolu,....jsou prostě stejně důležití jako ti, kdo jsou vidět o něco víc.

A samozřejmě největší poděkování všem těm, kdo přijeli a na Ťapku vyrazili a byli tady u nás rádi. Pokud se něco nepovedlo, prosím o trochu tolerance, .... nikdo není dokonalý. Pokud máte návrhy a nápady, co vylepšit, udělat lépe - jinak, budu ráda když napíšete.

A zde najdete vyplněnou křížovku, vyřešený kvíz a nejlepší básničky účastníků.

Ještě jednou díky všem Jana Šejnohová

Sponzory naší akce byly firmy: Husse a Barking Heads.